my řešíme spíš tón než obsah (vyloženě drzé řeči utínám okamžitě větou "mluvíš s mámou, ne kamarádkou", ví, že pokud by pokračovala, bude fakt zle), vadí mi když odsekává nebo po mně zařve, podle vlastní nálady to někdy přejdu, ale obvykle nasadím podobný tón a zeptám se jí, jestli spolu budeme mluvit takhle nebo normálně, zatím si vždycky vybrala, že normálně
![~;)](/g/s/2.gif)
ví, že mi může říct, když něco považuje za nefér (a pak to spolu probereme), ale její hormony po mně štěkat prostě nebudou