Hm, tak nějaké hýkání jako reakce na mé žádosti mě vůbec nerozhodí. Tomu se zasměji, případně to nějak okomentuji, ale odlehčeně, celé to převedu do legrace. Neberu takové projevy jako útok na svou osobu. Odsouhlasím dítěti (v žertu), že jsem odporná osoba a chci po něm strašné věci, ale že se nedá nic dělat a musí to udělat.
Obvykle to otrávenému potomkovi zvedne náladu a věc udělá.
Ale na druhé straně neplýtvám nesmyslnými pokyny, abych děti pořád jen nebuzerovala, snažím se je co nejvíce nechávat dýchat.