Ahoj, zažili jsme s velkou dcerou v páté třídě (čili zhruba odpovídající věk), spouštěč a důvod byl novorozenec a směřovalo to tenkrát hlavně k mému muži (jejímu otčímovi).
Literatura praví, že pokud jsou problémy se spaním v dětství, často s v průběhu života vracejí, v pubescenci typicky. Pokud má noční děs, ze kterého alespoň relativně rychle procitne, rychle znovu usne a ráno si to nepamatuje, nemělo by to být nic tragického.
Příčiny je těžké hledat, ale ty máš výhodu, že syn ti příčinu říká, je to to že "něco udělal špatně". Od toho bych se odpíchla, někde by mohl být nějaký nárok, ve kterém "nevyhověl" a nemusí to být nutně u tebe. Hledala bych, kde to je, jen prosté slovní ujišťování mu nepomůže, znám to ze svého dětství, matka by byla udělala tisíckrát lépe, kdyby mi to řekla (i aniž by to sama reflektovala), než když jsem to na hromadě škod musela oklikou zjišťovat o pětadvacet let později.
Úplně prvoplánově se nabízí "Co jsem udělal špatně, že maminka má jiné dítě?" Ale nemusí to být takhle, snadno to může být něco jiného.