Popravdě tu mužskou citovou vazbu na svoje autíčko nějak nechápu. Nejen v půjčování, ale třeba i v udržování pořádku - zatímco doma nechávají běžně ponožky pod konfenenčním stolkem v obýváku, zátky od piva na lince v kuchyni a drobky na jídelnm stole je nechávají zcela chladnými, málem by vylítli z kůže, když si chtějí spolucestující v autě sníst jablko.

Já nemám problém ani s půjčením auta. Tedy trochu jsem trnula a trnu, když si auto půjčují velké děti, které ještě nejsou tak zdatnými řidiči a občasný škrábanec ty auta už utrpěly po jejich jízdách ... ale jak tu kdosi psal, vím, že kamarádi by se k poškození jistě postavili čelem, tak problém nemám. Na Silvestra jsme třeba přijeli ke známým a zaparkovali před vjezd jejich garáže. Jejich náctiletá dcera si cca po hodině co jsme tam byli domluvila trávit večer jinde a abychom nemuseli naše auto přeparkovávat, tak jsme nabídli odvoz dcery našim autem. Nevidím na tom nic divného, navíc když vím, že auto půjčuji řidiči se zkušenostmi.