Zetko,

přiznám se, že tvůj postoj ke lži je mi poněkud záhadou.

Na jednu stranu jdeš tvrdě a opakovaně do mě, že LŽU (navíc v situaci, kterou lze za lež označit jen těžko),až to zní skoro jako obviňování z něčeho velmi nečestného, ale tady na druhou stranu tvrdíš, že lhát je vlastně úplně normální a že to nemáš za zlé dětem ani dospělým.

Tyhle dva postoje mi přijdou značně nekoherentní, mohl bys mi to nějak objasnit? Možná někde dělám chybu ve výkladu.