Já bych v domácnosti nechtěla bejt ani jako bohatá rentiérka (a že nejsem).

Bych asi založila soukromej výzkumnej tým nebo tak. Nestudovala jsem řadu let na to, abych pak desítky let dělala akorát tak hospodyni, což mě netěší a potomci to nedokážou ocenit, ale abych se věnovala oboru, o kterej stojím (jakkoli je v něm taky sem tam pakárna).

Není to spíš o tom, jestli si člověk dobře vybral profesi (vím, po matuře to chce i značnou porci štěstí)?