"Půjčovali" jsme už něco v rodině (míň než 100.000,-) s tím, že se o tom jako o půjčce mluvilo (a dlužníci to tak určitě mysleli), ale my počítali, že to vrátit chtít nebudeme, takže papír se nepsal (ale peníze jsme posílali na účet). Vrácení bylo nabídnuto a odmítnuto. Jinak, pokud by mi na vrácení až tak nezáleželo, tak bych v rodině nic nepsala, jen peníze poslala na účet, s kamarády bych smlouvu napsala. Pokud bych opravdu chtěla peníze vrátit, rozhodně bych stručnou smlouvu napsala. Směnka se zdá jako "jistější", ale musí se umět správně napsat a hlavně, když dlužník nic nemá, je ti to zcela stejně naprd jako cokoliv jiného. A že bych půjčila někomu, kdo "má ale nechce vrátit", to se mi doufám nestane, rozhodně bych peníze půjčila jen nejbližším, kterým můžu věřit. Ostatní ať si půjčí v bance nebo kdekoliv jinde.