Ty ten důvod neuznáváš, mně to přijde úplně stejné - překonat trému kvůli "pouhému" vystoupení a překonat trému kvůli referátu ve škole nebo prezentaci na poradě. A přijde mi úplně normální mít radost, když po třech letech, kdy dítě všechna vystoupení bojkotovalo, najednou překoná ostych... a nemalou radost má i ono, že překonalo další překážku. Nemluvě o tom, že školka byla úžasná a sehrát s ostatními dětmi závěrečné divadlo bylo silným vyjádřením sounáležitosti a pěkným rozloučením.