Cimbur...přesně to je napsáno v tom článku a přesně tam mě posílali z endokrinologie.
"Dle lékaře mohou být tito lidé dobře kompenzovaní , i když si budou vytrvale stěžovat na únavu, neschopnost zhubnout, a jiné příznaky, dostane se jim rady, aby více cvičili, méně jedli, nebo jsou odesláni na psychiatrii. Musí to být všechno v hlavě, že ano, když mají tak krásné výsledky, a přesto si stěžují.. Vězte, že když se cítíte, že vám žláze dobře nefunguje, nemáte to v hlavě, není to deprese, lenost a přejídání, ale máte reálný problém."
Mně se teda rozházelo i menzes, defacto jsem skoro půl roku nemestruovala, ale bolelo mě břicho, jako kdyby to mělo každou chvilinku začít a navíc jsem měla ještě další problémy.
Vidět byla ta nadváha, ale horší bylo to pod tím...včetně toho, že mě doma poněkud odmítali tolerovat, protože prostě navenek jsem krom nadváhy a strašné únavy vypadala celkem normálně...
běhala jsem kolem dvou maličkých dětí a firmy, ale jak jsem mohla, sedla jsem si...polehávala...a jedla
, abych mohla vůbec vstát.