"no já nechci poslušné děti. Ale rozumné a dobře se rozhodující."

Dítě dokáže být rozumné a dobře se rozhodující až k tomu mentálně dospěje. V určitém věku se učí poslouchat a chápat své rodiče.

Já nepotřebuji, aby se dítě spálilo a až pak začalo chápat, že oheň neposkytuje jen teplo, ale že umí udělat i pořádnou nenapravitelnou neplechu. Rozumné bude až si to prostě vyzkouší, pokud jak píšeš nemusí poslouchat.

Pokud dítě nechám, aby si natlouklo až tak, že si z toho ponese celoživotní trauma a nebo vinou toho zemře a nebo vinou toho zemře někdo jiný, pak jsem za to odpovědná já a ponesu si to po celý zbytek svého života... Vždycky záleží, jak se na to či ono podíváš. Mně přijdeš neuvěřitelně sobecký ty vůči ostatním.