O přepuštěném másle jsem čítala v Knize rozpočtů a kuchařských předpisů paní Marie Janků Sandtnerové.Tato kniha vznikla za první republiky a do té doby bych datovala poslední masové přepouštění másla z důvodů prodloužení jeho trvanlivosti a zlepšení schopnosti snášet vyšší teploty. Za války nebylo co přepouštět, v padesátých letech taky asi chvilku ne a komunista nahnal ženské do výroby.Neměl kdo přepouštět.Před třiceti lety-tedy v osmdesátých letech- byla už každá domácnost vybavena ledničkou a na venkově(domově bájných babiček)měli v každém baráku pultový mrazák na půlku prasete.Nebylo proč přepouštět,na smažení byl olej a sádlo.Vím to dobře,jsem poněkud pamětník.
To až teď mlsné hospodyňky objevují zase kouzlo přepouštění másla.
Mě to taky napadlo.Je zajímavé,že proti době paní Sandtnerové,je současné máslo téměře bez vody.Ona doporučuje nejdřív máslo rozpustit,nechat ztuhnout,proděravět vařečkou a vodu otvorem vylít. Zkusila jsme to a voda nebyla,máslo bylo pouze mokré zespoda.Otřela jsem ho do utěrky a ve druhé fázi čekala na vysrážení syrovátky.Jiné postupy velice varovaly před změnou barvy,tak jsem měla nervy,on plynový vařič je dost prudký na takové jemné práce.
Nicméně podařilo se,přepuštěné máslo mě vyšlo cenově na cca polovinu ceny ghí v bioobchodě a ta chuť je skutečně skvělá.