"Ale, pokud zdravý člověk odpírá druhému sex co do četnosti, praktik, a já nevím co, bohužel pak se není co divit, když si ten druhý najde náhražku. "

Tohle mi tedy přijde extrémně sobecké a hodně divné přirovnání.

Sex je přece jen něco trochu jiného než jídlo nebo sport, to, že si zbytek rodiny pochutná na rohlíku nebo si zajede na lyže, když Ty nemůžeš, je v pořádku, nikdo se s tím nemusí skrývat a skutečně je hloupost, aby si to odpírali jen proto, že Ty máš bezlepkovou dietu nebo zlomenou nohu.

Ale sex je přece jen trochu jinej level, jinak by se to, že někdo jde za milencem/milenkou/do bordelu oznamovalo asi tak, jako že "jedeme na víkend na hory", ale nedělá se to, proč asi?

Navíc sex je párová záležitost, která se musí líbit OBĚMA (nebo jim aspoň nevadit), a pokud někdo nějakou praktiku nechce provozovat, protože je mu nepříjemná, jaké asi potěšení by z toho mohl mít ten druhý?

Pořád si myslím, že ve fungujícím vztahu by sice ten, co chce méně, neměl úplně rezignovat na potřeby toho druhého, ale zase ten, kdo chce víc, by neměl pokukovat jinde, pokud nejsou splněna všechna jeho přání do puntíku.