Přidat odpověď
Anette, myslim, ze skutecne nemuzes porovnavat neco, po cem jsi nikdy netouzila (=karieru, cestovani "na volne noze", vyzkouseni si byt zamestnana tu i tam, bezstarostnost =zadne zavazky. I kdyz, jak pises, to "vidis kolem sebe". Co jsi nezazila na vlastni kuzi si muzes pouze snazit predstavit. Ono taky posleze, kdyz deti odrostou a jak vidi, mistni matky po dlouhe materske se snazi nekde v zamestnani upichnout, tak uz toho zas tak moc neuzijou. A v kazdem pripade to je neco uplne jineho si uzivat s ordrostlymi detmi. Absolutne nemuzes delat totez, a to z ruznych duvodu: porad musis pocitat s temi detmi doma a s financemi, ktere otrebujes pro jejich zajisteni. Nemuzes je "zapomenout" a zit tak, jak pred detmi =delat to, co dela nekdo pteadvacetilety.
(Samozrejme muzes delat plno veci i s detmi, ale porad tu ty deti jsou a musis se prizpusobit, musis prizpusobit svuj styl zivota, pridrzujes se zamestnani, protoze o nej mas taky obavy - uz o tebe vsude zas tak nestojej - tim neminim ucitele). Cili vsecko je uplne jinak.
To rikam jako velice akcni osoba, ktera vychovala pri studiu na pokracovani 4 deti a dneska porad smejdi, aby ji nic neuslo. Deti na tu dobu jsem mela ve veku jako dnesni "starsi matky", jejich vrstevnici, kdyz poslouchaji, co jsem pred detmi delala, se vyjadrily, ze ale to tenkrat nikdo nedelal! To nebylo moderni - jejich matky je mely kolem dvacitky, byly v domacnosti a delaly na pul uvazku a nohou ze sveho mesta nepachly. Nechtela bych menit. O nic jsem neprisla, deti jsem zvladla, posledniho v 39 letech (=tehdejsi rodicky na stejnem pokoji mohly byt moje dcery, kdybych ja mela deti v tehdejsim "normalnim" veku.
Předchozí