Mám podobný velmi nedávný zážitek, sice jsem na pokoji nebyla s chlapem, ale moje "spolubydlící" taky stála za to. Paní, která byla nevidomá, což by mi samo o sobě pochopitelně nevadilo. Ale... celý den telefonovala, a tak jsem poslouchala například sáhodlouhé hlášení o stavu jejích střev a k čemu se schyluje, případně "romantické" hovory s jejím mužem, za použití velmi svérázného a vulgárního slovníku.

Když netelefonovala, tak se snažila o tomtéž (včetně intimních věcí) konverzovat se mnou a s druhou paní na pokoji. Vulgární byla nejen na nás, když jsme se s ní nechtěly bavit, ale i na sestry, když po ní třeba chtěly, aby se přioblékla nebo umyla a tak. Bylo jí úplně jedno, že chceme spát nebo že nám je blbě. Chápu, že to s takovým handicapem nemá lehké, tím spíš, je-li v cizím prostředí, ale já byla po řádově mnohem větší operaci než ona, bylo mi zle, měla jsem bolesti a na cizí peristaltiku v přímém přenosu jsem neměla žaludek. Tak jsem, když to šlo, zdrhala na chodbu a pochodovala dokolečka, a sestry mě chválily, že jsem vzorná a hýbu se .

Držím palce, ať ten mamlas co nejdřív vypadne.