Tuten, asi nad tím člověk moc přemýšlí...zažila jsem situaci a už tu o ní psala několikrát, že prostě ze dne na den nejdůležitější člověk naší domácnosti, který raději ani nespal...a za zábavou už vůbec nechodil, ale hlavně ani neodpočíval a znal jen starost o domácnost, zmizel.

Já jsem najela na stejnou kolej "nepostradatelnosti", asi jsem nějaké vlastnosti zdědila a něco okoukala.
U dcery jsem si toho všimla taky, v menší míře.

Ale já vůbec nikoho nepřesvědčuju, aby to taky zkusil...psala jsem jen zase svou zkušenost sama se sebou, a opravdu jsem v úžasu, co se prostě jakoby samovolně děje...fakt samo a přirozeně a přiměřeně.
A před chvílí ještě zvonila starší sousedka, která je s náma na kordy už léta (my s ní ne ), že ...(otočila o 180), a to už vůbec nechápu, co se stalo... .
Ale je to příjemný a skoro bych řekla i roztomilý.

A samozřejmě zůstáváme v realitě, takže mi odpadly jen ty věci, které odpadnout mohly...ne že by člověk nepečoval o děti nebo nepracoval...jen se to jakoby samo vyčistilo, včetně té hlavy - abych zůstala u tématu.