No, Kudlo, můj otčím, sebevědomý, který nemá problémy s řešením různých akcí, si netroufl stěžovat na naši nemocnici, jak zacházeli s jeho manželkou (bylo to silně za hranou, defacto se k ní chovali jako k mrtvole, když ještě žila - a to nejen slovně) s tím, že se neodváží napsat stížnost, protože mamka bude ty ošetřující lékaře na neurologii ještě potřebovat...

Ono když člověk vidí aroganci některých doktorů, není se co divit... kam se obrátit v kritické chvíli potom? U nás to zase byla bezmoc...otčím se staral o bezmocnou ženu na úrovni miminka doma svými silami téměř dvě desítky let a občasnou akutní péči o ni v nemocnici potřeboval, třeba když měla silný epileptický záchvat...a co s tím?

Gynekologii změnit jde a lze jezdit třeba do vedlejšího města, ale někdy je opravdu člověk odkázaný na jedny lidi...a snaží se je minimálně moc nerozházet, když už nic jiného.
Pokud člověk sám nezažije, třeba nevěří.