Ze začátku jsem to chápala, měly jsme pocit, že pomůžeme alespoň dobrou radou, což se taky mnohdy dělo (a děje), ovšem efekt to má dle všeho mizivý. Přesto počítáme, navrhujeme, kde uspořit, co platit/neplatit, jaké kroužky zrušit, jak si uspořádat přehled o výdajích,...

Konvalinčiny diskuze mají obrovskou životnost, stovky příspěvků, prostě jedou.
Má to cenu? A proč nás to tak baví?

Abyste nemyslely, občas taky přispěju, ovšem na výše uvedené otázky odpovědět neumím.