Moje genialni 18 mesicni vnucka si prala vymenit plenu, coz jsem nechapala. Kdyz srdceryvne po ctvrte behme pulhodiny narikala a ukazovala na schody do patra, vysvetlovala jsem ji,ze tam tatinek neni, je v praci. Vrtela hlavou. Napadlo mne, ze chce jist (=je dost zrava). Hlasine odmitla NE!, pak mne napadlo ji ocuchat prdelku: Kakals? JO!!! popadla mne za ruku a opatrne vedla do schodu, nepustila. Odvedla mne do pokojicku, stahla tasku, otevrela, vyzyvave se podivala, jestli sleduju, ukazala do tasky a vytahla plenove kalhotky. Ohnula se, vytahla z pod zidle balicek s vlhkymi ubrousky, sahla za zidli, vytahla toaletni papir. Lehla si na rucnik na podlozce a snazila si sundat teplacky. Pritom mne bez prestani pozorovala, jestli sleduju postup.
Kdyz jsme byly hotovy, rekla TAK!, se zarivym sestizubym usmevem se zvedla, vzala mne za ruku a svedla mne se schodu, k sestricce, ktera se mezitim zabyvala zurivym malovanim.

TOMU rikam genialni, Lisko! Co ty na to!