No hlavně "zatají otci": otec byl v tu chvíli poslední, co jsem řešila. Nastupovala jsem do práce, takže jsem hledala možnost, jak to zajistit, starší nemohl, tudíž jsem se mladšího zeptala, jestli si to troufne sám. On řekl, že ano, natrénovali jsme to a šlo to, takže sláva. Pak se dolaďovali detaily, protože jsem chtěla, aby potom počkal v herně (školka dcery je hned vedle), no a oni tam umístili nějaký kroužek, tvoření starších holek a on tam s nimi nechtěl být, tak jsem mu dodělávala klíče, aby mohl jít domů. Rozhodně jsem nepřemýšlela stylem: hlavně aby se to nedozvěděl táta. Jak jsem psala, myslela jsem, že to dávno ví. Kdyby ne, tak to tajím doteď.
Kdyby syn řekl, že se bojí nebo se ukázalo, že to nezvládá, tak jsem zajistila vodění. Naštěstí pro mne, to bylo bez problémů. No a teď taťka...