Dooly, ne vždy. Jsou lidi, kteří nejsou schopni se hned vybudit k aktivitě. A je to těžké rozpoznat. Mám třeba známou, co takto nadhazovala kafe často, já to brala jako únikovou frázi z komunikace, něco jako ahoj. No a pak jsem na ni jednou měla náladu a řekla, tak tehdy a tehdy a ona kývla a bylo to fajn. Já pokud někam nechci jít, nechci někoho vidět, tak ho slušně odmítnu, ale spousta lidí to považuje za neslušné a vždy to nějak spíše zamluví a odsune ve smyslu, teď se mi to zrovna nehodí, mám hodně práce. A tu práci má prostě pořád a času málo, ale napřímo nikdy neřeknou, já o setkání nestojím. I rozchod tímto způsobem je možný. Kamarádce se takto přestal ozývat nápadník, že teď má málo času a ozve se potom. Po týdnu bez ozvání ona naznala, že to byl rozchod a byl (předchozí frekvence bylo co dva dny). Neozval se ani po měsíci.