Len, my tedy doma jíme společně, pokud jsme všichni doma, ale zaujalo mě, co píšeš o tom společném jídle...já mám z našeho dítěte taky trochu pocit, že mu vadí to společné stolování, že to prostě nesnáší, jak si u toho třeba povídáme a koukat na ostatní, jak jedí, nevím...už mě to napadlo dřív, protože ten náš je opravdu dost nejedlík a největší problém s jídlem je obvykle v době, kdy jíme společně...pokud si vezme něco ke svačině a sám si s tím někam sedne (třeba klidně k tomu stolu, ale sám), tak prostě jí líp...a nebo nejlíp jí prostě někde venku za pochodu, když mu něco strčím do ruky, nebo nejlíp rovnou do pusy
...ale jakmile má sedět s námi pohromadě u jídla, tak je to děs a dělá všechno proto, aby mohl co nejdřív odejít (i když předtím tvrdil, že hlad má...)...pamatuju se, že kdysi jsem měla v jedné práci kolegyni, která nesnášela chodit s ostatními na oběd, chodila vždycky sama a nechtěla ani sedět s nikým cizím u stolu, vždycky hledala stůl, kde bude jenom sama... Tak možná to tak někteří lidé prostě mají...