Kudlo,
babičce ano, zvlášť když ona si pamatuje člověka jako dítě, které si pochutnávalo na knedlících a sádlo teklo po bradě, babi nemůže za to, že vyrostlo a drží dietu... Během dne sice párkrát padne - a si zdravá? že jíš jen dva knedle? - to se dá vydržet a s úsměvem zamluvit - máš ještě ty dobré jahody? A pořád je tam láska...

Kdo si nechá vztahy-nevztahy přerůst přes hlavu a potom už má k příbuzným jen negativní emoce, může být v situaci kdy mu na společném obědě předloží křídlo (a roky hlásí, že má raději stehno) tak zaseknutý, že jídlo prostě nedá, i kdyby se snažil. Ne to aby ještě chválil, či děkoval. A je tam nas.anost.