No jo, já to chápu. Malý zapomínal dýchat, když hluboce usnul (teda jako myslím jen v té nemocnici), takže to bylo "v pohodě", protože to byl vždycky ve škatuli nebo v té "plastové postýlce". Když jsem ho chovala, měl snímač připnutý na nožičce, a chovali jsme hned vedle inkubošu - bo oni nevěřili spíš mě, že bych si všimla, že mi dítě přestává dýchat, asi.

Jak píšu, já měla podložky dvě v postýlkách doma a je fakt, že mě to děsně štvalo hlavně v tom kočáru, že tam ji nemám, furt jsem na to dítě sahala, když usnul a nehýbal se. To jsem o té plenkové uvažovala, ale zas jsem měla pocit, že ani té bych nevěřila, právě kvůli tomu pohybu celého kočáru atd, čili že stejně i s tím monitorem bych na to dítě pořád sahala.

"Sousední" holčička, jinak už stabilní a na propuštění, se přidusila fest při krmení normálka den před plánovaným propuštěním z nemocnice, byla podobně velká, ,jako náš, tj. už přes 2 kila, vyděsilo nás to všechny - musela zasáhnout sestra a odsát jí, ale normálka je pustily domů v plánovaném termínu.

Z druhý ruky bych koupila max. od známých, na netu ne. Já ty svoje monitory půjčila už postupně pár maminkám z okruhu rodiny a kamarádek, ale všechny měly normálka donošené dítě, tak si to braly jen tak pro jistotu, nikdo si nestěžoval, že to nefunguje. Tj. jsou v oběhu už 6 let Je to na pár měsíců sice jen, ale pro matky nedonošeňat holt nutnost - i tak jsem pořádně nespala pár měsíců, bo jsem furt to dítě kontrolovala, bez monitoru bych nespala ani minutu se obávám...

Pravda je, že si doteď na to dítě sáhnu, když se v noci vzbudím a spí tvrdě a neslyším ho ani odfukovat, myslím, že se podvědomně budím furt, když "neslyším" nádech-výdech. Matka nedonešeňata je holt diagnóza na celý život.