Přiznávám, že já dítě sleduju mobilem (má tedy i chytré hodinky, ale to vyjde nastejno). Už jako malý často jezdil po Praze sám (nemohla jsem ho převážet na různé kroužky, po kterých toužil). Takže, když jel někam dál, nebo měl složitější dojezd, tak jsem kontrolovala kde je, jestli je všechno ok. Jednou dokonce i volal, že se ztratil a já ho díky mobilu lokalizovala a navedla správným směrem.

Synovi je dnes 13 let, puberta s ním mlátí o 106. Ví, že si sledování může kdykoliv vypnout (vzhledem k jeho dospívání jsme mu tuhle možnost dali), ale ještě to nevyužil. Ví, že ho celé dny nesledujeme, že ho následně nebuzerujeme, proč byl tam a tam...