A tuším že Anett ještě zmiňovala organizovanost školky. Jenže Anett, já ti nevím, jak to napsat vhodně...... Mám dojem, že je čím dál tím víc dětí, které mají dojem, že zkrátka nic nemusí - nemusí nikoho poslouchat, nemusí nic dělat, naopak mohou ničit věci, ubližovat. Asi mám letos divnou třídu. Ale zrovna dneska jsem si říkala, že mě fakt nebaví, když mám 6leté dítě učit elementární slušnosti...... Já s nimi chci pracovat, cvičit, vytvářet, něco jim dostat do hlaviček. Chci, aby jim bylo dobře ve třídě. Ale nemám dělat práci za rodiče. Takže za mě poetika malých dětských prorodinných kolektivů, kde se dítě přirozeně vyvíjí, je sice krásná. Ale neslučuje se s určitým kultem dítěte až malým tyranem, kterých mám letos ve třídě několik a v různém věku. Tady je ta školka zrovna, si myslím, potřebná, protože broučánci zjišťují, že jestli vy.ebávají s matinkou, tak v MŠ to ale jaksi nefunguje. A že rozbíjení hraček není hra. A že jsou chvíle, kdy je třeba zkrátka vyvíjet nějaké úsilí a snahu a taky třeba něco dělat a přemýšlet u toho Atd.