Úplně v nejhorším šoku jsem byla, když se narodila malá, já s ní byla doma a kojila jí a kluci si hráli na zahradě. Vykoukla jsem z okna a zjistila jsem, že se nejstarší, tehdy mu mohly být tak čtyři roky, chystá na odrážedle, takové té malé motorce, projet skrz živý plot ven ze zahrady, byl tam takový kopeček, to ho lákalo. Před plotem taková hodně rušná silnice, po které jezdily autobusy, občas nějaký náklaďák atd. Vylezla jsem za minutu dvanáct, zaječela jsem a on toho teda nechal. To mi bylo hodně blbě hodně dlouho. Jinak bezpečná, zabezpečená, zahrada.