Nebyla by dcerka přístupná tomu, že by si měla sama zkusit vymyslet, co by ji pomohlo tu nechuť obelstít nebo přemoct? Samozřejmě po vysvětlení, jak a proč je důležité léky užívat (to už určitě proběhlo). Taky bych jí dala najevo, že ji chápu, že je to pro ni nepříjemné, uznala bych, že to hnusně chutná atd. Prostě uznat její pocity a jejich opodstatnění.
Je schopná upřesnit, co ji na tom tak vadí? Zkusit jí pomoct to určit? (Chuť, velikost, tvar, zvedá se jí žaludek...) Pak by se líp vymýšlelo, jak na to "vyzrát". Zkusila bych to prostě řešit s ní společně, ne bojem nebo "oblafnutím".