Tohle znám moc dobře, starší, co vlezl do školky, pořád dokola angíny, bylo jedno, jak dlouho byl po nemoci doma, jak tam strčil hlavu, jel na novo. Sirupy jsem nebyla schopná do něj dostat, nepomáhalo ukecávání, míchání do jídla, pití, stříkání natvrdo až do krku....vždycky to vyzvracel...když se mi teda povedlo do něj vůbec něco dostat, takže pokaždé skončil na píchaném PNC. Teď, po 2 letech utrpení se konečně zdá, že nemocnost je na ústupu a on dostává rozum. Upřímně lituju a fakt mám pochopení.