Jako dítě jsem spala s babiččiným psem v posteli, babičce se to nelíbilo, mně jo. Dneska si to neumím představit, psa (cizího) si ráda pohladím, ale už mě třeba vadí, když mě olizuje a v posteli bych ho nechtěla už vůbec (jak už tu někdo psal, v podstatě mi psi smrdí). Ale je klidně možné, že kdybych si (nám) pořídila štěně a měla ho od malička, že by v posteli klidně taky zase skončilo. Ale to hrozí nejdřív tak v důchodu a možná to spíš bude kočka - nějak jsem se časem od "psího typu" předělala asi spíš na "kočičí"