Owls, tak nějak, jak píšeš. Jednoho kokra máme od štěněte, ten směl výjimečně do postele k synovi, když žil ještě doma - ale jen ráno - probudit ho. Pak jsme kokrovi pořídili ještě jednu kamarádku a nakonec i druhou, obě z útulku. Tam byla potřeba být pořád u mne a ujištˇovat se, že je nikdo opět nevyhodí, neskutečně silná. Takže všechna 3 psiska v hezkém počasí v mé nepřítomnosti na zahradě, ale po mém příchodu domů vždy v mé společnosti. Všichni chrněli na hromadě na starém gauči u mne v pracovně a kontrolovali po očku, zda dost pilně pracuji Do mé ložnice a postele přístup nikdy neměli, to bylo striktní pravidlo, jinak mohli všude po baráku. Na sedačce "psí" deka, aby se večer mohli všichni mačkat vedle mne. Bohužel, před rokem odešla jedna čubina, včera další, zůstal nám jen pejsek a o to víc ho budu mít vedle sebe, pokud jsem doma. V životě bych nevytěsnila psa pouze na zahradu s tím, že se tam má dobře a je v pohodě. Samozřejmě, jak píše Faidra (tímto zdravím po dlouhé době , středoasiati jsou jiné kafe a podle toho se s nimi musí zacházet. Pes je ale opravdu smečkový a chce být se svojí rodinou. O výměně psa za nový koberec už ani nemluvě - u nás zdatně ochlupovali pravý starožitný peršan a svět se, kupodivu, nezbořil.