Marko, tak nějak.

Je fakt, že já jsem vzhled (ve smyslu vrozená krása a "vystajlovanost", samozřejmě nějaký základní hygienický pravidla dodržovat asi třeba je) nikdy za nijak zvlášť důležitej aspekt nepokládala a lidi kolem mě taky ne, takže mě to nenaplňuje žádnýma vášněma, ani pozitivníma ani negativníma.

A klidně jsem schopná uvažovat o někom, že je fakt pěknej (ať holka nebo kluk), aniž by to mělo jakýkoli jiný konotace, než že se mi na něj pěkně kouká (tj. nemyslím si, že by to zasahovalo do jeho inteligence nebo že by byl proto horší nebo lepší než kdokoli jinej).

Proto moc nechápu ten vášnivej odpor proti občasnýmu pochválení kusu oblečení, protože vůbec o nic nejde - nijak to neovlivňuje kvalitu toho člověka, asi jako když má někdo pěknej náramek nebo kabelku nebo vázičku na stole, tak když mu řeknu, že to je pěkný, tak tím přece nehodnotím, jak pracuje ani cokoli jinýho, jen že se mi líbí ta věc (případně když ta věc je na něm, že se mi to líbí na něm).

Nenapadlo mě v tom hledat nějakej hlubší skrytej smysl.