Kat, já to nemyslela tak, že by děti měly sedět zticha na lavičce. Napadla mě spíš situace, kdy např. v ZUŠ děti křičí a práskají skříňkami bez ohledu na to, že jsou ve škole a všude se učí. A zatímco učitelé je napomínají, rodiče se usmívají a povídají si mezi sebou. To je příklad hlučnosti a sobeckosti, která mi na dětech (rodičích) fakt vadí.
Mám dceru v pubertě, a tam je to asi jako u vás, jak popisuješ. V dětském věku jsem s ní řešila něco podobného jako teď s mladší dcerou, i když ne až tak moc. Časem nabyla zkušeností a sama se otrkala. Dnes je z ní naprosto samostatná bytost - narozdíl od pubertálního syna, který bude s maminkou snad do důchodu