Já mám v práci minimálně dva příklady milujících rodičů dopělých dětí co nechávali vše na dětech a netlačili je nikam. Takže tohle vnímám skrz tenhle pohled. A v obou případech to z mého pohledu nedopadá dobře. Nezaměstnaná dcera (formálně dělá grafiku, ale nevydělá si ani na sociální a zdravotní) co je v 25 u rodičů... nebo 27 letý syn stále ještě studující na bakaláře, te´d už teda za 16 000 za semestr. A obě maminky strašně pečující a pomáhající dětem.
Já vůbec nejsem pro nucení do spaní někde pryč, ale pro co nejpřirozenější cestu.A pokud to nejde samo od sebe, tak pro snahu rodičů těm dětem pomáhat. pokud dítě neodjede na školuv přírodě, že se tam bojí spát. považuju to za špatné.