Bouřko, já mám pocit, že náš to má podobně a třeba teď v těch 9 už můžu říct, že i to zklamání zvládne a celkově se dokáže už poměrně ovládat...v 5 letech byl ještě někde úplně jinde...to ho rozhodilo a rozbrečelo i to, že jsem s sebou ven vzala na svačinu jinou barvu lžičky, než tu jeho oblíbenou...teď je v podobných situacích třeba vidět, že ho to malinko zaskočí, ale už zareaguje stylem "to nevadí, tahle je stejná a co kdybychom tu mojí oblíbenou třeba ztratili, takhle mi zůstane doma..."