Zažila jsem téméř totožnou situaci kdy má dcera byla v pozici tvé dcery a měla také takovu kamarádku co měla velmi podivné chování. Já také kamarádila i s maminkou té holky. Mojí dceři chování té druhé holky velmi vadilo a nevěděla jak na to reagovat - mnohokrát jsem to s dcerou probírala a vymýšlely jsme jak by měla reagovt když se zase ta kamarádka zachová nějak nevhodně. Ta kamarádka chtěla s mojí dcerou hodně kámošit, ale mojde dcera chtěla to kamarádství utnout - ale nevěděla jak to udělat.... NO utínaly jsme to postupně... jako např. když chtěla jít k nám tak jsme řekly, že máme jiné plán.... Problém byl, že ta kamarádka měla mojí dceru jako nejlepší kámošku a nechtěla se smířit s tím, že ona s ní nechce kamarádit......... Takže neudělal se žádný razantní předěl, aby ta kamarádka nebyla příliš duševně zraněná, ale postupné odmítání - což se nám ukázalo jako dobré řešení...... V průběhu odlučování si ta druhá holka našla jiné kámošky na kterých si vylévá své nálady a moje dcera je v klidu....... a neutrpělo ani mé kamarádství s její mámou.........