Jj, je to jako přes kopírák. Jsem ráda, že v tom nejsem sama.
Přitom když chodila na střední, tak doma sama od sebe pracovala. Žila jsem tehdy sama s dětmi a ona mi opravdu pomáhala, byla platným členem domácnosti, který se podílel na chodu. Přijela jsem třeba domů, bylo poklizeno, vytřeno a někdy i uvařeno. Ted přijdu domu a jak otevřu dveře, už jsem nas.aná, protože tu vidím, odložený talíř s hrnkem, tu hozenou bundu, těch věcí je tisíc...a ona leží v pokojíčku a je děsně unavená...asi ze života. Ale já už to nedávám, jsem vyčerpaná, máme to už takhle cca od maturity s rokem pauzy, kdy bydlela sama...to jsem se namlsala.