Zasjaj, teď asi nerozumím. Já ve své hlavě teda nikoho cizího nemám Jen druhé myšlenky a případně třetí myšlenky, jak to hezky popsal Pratchett. Přemýšlím o svém myšlení a případně přemýšlím o tom přemýšlení o myšlení. A často formou dialogu, ve stylu Anežky a Perdity (koneckonců, Anežka je moje druhé jméno). Někdy i formou dialogu s někým jiným, to jo, ale i tak jsem si vědoma sama sebe a jako taková se beru jako příjemná společnost sobě samotné