Já nevím, jak přesně, ale myslím, že je to to, že vůbec nepochybuješ o svý hodnotě jako člověka (tj. vůbec Tě nenapadne, že bys ji snad neměla nebo že by sis něco "nezasloužila", "bylo toho pro Tebe škoda", "nebyla pro něco dost dobrá".

Neštveš se myšlenkama na to, že bys měla být nějaká jiná, lepší/hubenější/schopnější/pracovitější, a že dokud nebudeš, tak si něco/někoho "nezasloužíš".

A klidně se do toho vejde, že si přiznáš, že nejsi třeba nejlepší plavec/běžec/hospodyně/největší kráska, a že Ti to přesto na Tvé lidské hodnotě neubírá vůbec nic.