Tady je každá rada drahá...

Zažila jsem obdobné - ale neměli jsme děti... Můj ex se v práci zamiloval a provalilo se to, prý spolu tenkrát taky ještě nespali... Udělala jsem scénu, pak jsem se to pokusila zracionalizovat (nové koště dobře mete, srovnávat "vztah" po měsíci a po 8 letech prostě nejde atd.), taky slíbil, že to ukončí, ale "nešlo to". Taky jsme zkusili i partnerskou poradnu. Taky jsem byla odhodlaná, že mu dám čas, ať se "odmiluje", ale bylo to příliš zraňující (souhlasím, že to provalení se je nejhorší - on ztratí důvod alespoň lhát a snažit se držet dekórum). Nakonec jsem mu dala ultimatum, nic neudělal, tak jsem se odstěhovala. Pak se chvilku snažil, ale přišlo mi, že spíše z povinnosti, jakmile jsem se zatvárila, že už tak moc uražená nejsem, zase mě zranil. Tak jsem to ukončila definitivně. Dnes máme každý jinou rodinu, on s ní má už 3 děti, mě trvalo rok, než jsem se otřepala a pak začala znovu žít. Bylo to hnusný, a to jsme teda neměli děti...

Obdobně mezi nejbližšími jsem toho byla svědkem - šílená zamilovanost (3 malé děti) - na druhé straně tuším 2 děti - žádný rozumný argumenty samozřejmě nefungovaly. Oni ti akutně zamilovaní prostě nedokáží neubližovat... Tady ten milenecký vztah nedopadl, skončil po pár měsících, ovšem zůstal vztah rozbitý, takže se za čas rozpadl stejně, i když v té době už tam žádná třetí osoba nebyla. Ale to manželství stejně nevydrželo, i když tu akutní krizi teda jo...

Já osobně tvrdím, že není možné za celý život se nezamilovat do někoho jiného... Muž má prostě normální krizi středního věku. Nechce-li pálit mosty, tak bych ho nechala, ať si v práci nebo po večerech píše maily (však my se taky vypisujeme třeba sem na rodinu). Zkus to nebrat tolik osobně, ono se to klidně mohlo stát i tobě. Něco si o tom načti, zajdi si do té poradny... Ano, ono to možná nedopadne, on třeba opravdu odejde, ale skoro bych mu to zlomyslně přála... Tancovat mezi svými dětmi a jejími dětmi, platit výživné atd., no, když mu to za to stojí... Je taky možný, že najdeš sama a sebe a zjistíš, že vlastně o něj už ani nestojíš...