Asi čas. A myslím, že i to, že jsem se v tom cíleně hrabala, aby ty humusy vylezly co nejrychleji. Určitě i psychoterapie, přátelé. Hodně zajímavý bylo, že jsem najednou začala potkávat ženský v podobný situaci, který už ale byly dál, pamatuju si třeba, že jsem byla na masáži, protože mne hrozně bolela záda a masérka se ptala, co se děje, že jsem takhle bloklá, tak jsem jí to začla popisovat a ona povídá, že na tom byla před dvěma lety stejně, a dneska je jí fajn. To mi dávalo hodně velkou sílu a naději, že to jde přežít. Hodně se učím být na sebe hodná, nemít na sebe velký nároky a ono se to poddává, což je fajn.