Přidat odpověď
Na druhou stranu umělé oplodnění není bez rizika ani pro matku, ta stimulace hormony je dost zátěžová...a konkrétně já bych si to nechala jako poslední možnost.
A podle mě je to opět hlavně o prioritách - co v životě člověk preferuje...pokud tam teda není nějaký zdravotní problém a dítě se nedaří.
Je kolem mě spousta i krásných a úspěšných žen +- 39, co nemají nejen dítě, ale i partnera...jako kdyby zaspaly tu správnou dobu - pořád nebyl čas, některé už prošly v dřívějších dobách potratem v nevhodný čas počatého dítěte.
Prostě si myslím, že pokud se vědomě rozhoduju jakkoliv, musím pak nést následky toho rozhodnutí...a je to jen moje rozhodnutí. Preferuju cestování, kariéru, volnější život...komfortnější zázemí? OK, ale pokud včas z toho koloběhu nevystoupím, možná pak mi zůstane jen ta kariéra a krásný byt a zážitky z cest. Pokud mi to tak stačí, jsem i tak spokojena....mám to tak, jak jsem chtěla.
A ano, je dost prvorodiček 40+...moje dobrá kamarádka taky, otěhotně přirozeně jen výpočtem vhodného dne (taky to původně úplně nešlo)...a děti má nakonec dvě asi 3 roky po sobě - jen jsme teď stejně staré a ona je úplně psychicky i fyzicky vyřízená...dost totiž i pracuje a děti jsou hodně živé a docela náročné. Ale hrozně si jich váží a je ráda, že je má.
Předchozí