Mám takovou sestřenici. Prvnímu synovi od malička cíleně říkala slova česky a totéž hned anglicky, německy a francouzsky. Naštěstí ji to časem přešlo. U druhého dítěte už takové nápady neměla. Věnovat se dítěti je podle mě pomazlit, promluvit, utišit, ukázat, zazpívat. To všechno ale ve vhodný okamžik, kdy to chce i dítě. Starší syn třeba vůbec nebyl kontaktní. Neměl rád mazlení. Mladší je přesný opak. Ten se přijde pomazlit i teď (13 let).
Někdy stačí "vhodná hračka" a máš od dítěte pokoj na několik hodin, protože prostě musí zkoumat.