My jsme na vesnici, tam tolik nástrah není. Dřív jsme bydleli ve městě, od poloviny druhé třídy začala ráno sama jezdit do školy tramvají. Nejdřív jsme se domluvily, že až bude ve škole, tak mě prozvoní. Ale přesně podle předpokladu na to zapomínala, tak než bych se stresovala, že se jí něco stalo, tak jsme to raději zrušily a já se musela smířit s tím, že jela do školy a už tam je a blbý myšlenky si zakázala připouštět.