Kluci chodili v pěti na "Kutílka" - kroužek pro manuálně zručné děti, kda nejdřív tvořili z papíru, později z keramiky, vosku...apod. Vrcholem byla pomalovaná ptačí budka.
Potom na skauta, to začali též velmi brzy - umět se o sebe postarat v přírodě beru u nás na okraji Brd jako základ.
V šesti začali i sport, nejdřív rok fotbal, pak rok tenis - pak si vybírali. Starší zůstal u tenisu, mladší u fotbalu. Až letos!!! (staršímu bude 15!) začně chodit trénovat s chlapama volejbal, baví ho beach - hřiště máme, jen kurzy pro děti ne. Dospělý hrají a jsem moc vděčná kamarádovi, že vezmou juniora mezi sebe.
Dramatický kroužek - herectví - to má mladší, pod edením herce od primy, předtím hrál občas v třídním souboru.

Ale já mám jasno: druhého Jágra, Lendla ani Nedvěda mít nepotřebuju...
Jsou dobří, dělají víc sportů, umí i jiné věci, ale na olympiádu to nestačí. Stojím nohama na zemi, a rvát z nich kůži nenechám.