Mám to trochu jinak než ty. Po dětech jsem nabrala cca 10 kg a byla jsem šťastná (vlivem okolností). Pak přišly nějaké psychické problémy (vnitřní, okolnosti zůstaly stejné) a zhubla jsem na váhu před dětmi, což je asi moje přirozená váha, protože nemám větší problém ji udržet. Ale štěstí je pryč ... co bych za to dala, kdyby se vrátilo i s těmi deseti kily navíc!

Každopádně, v dětství a pubertě jsem své tělo hodně řešila a byla jsem proti němu zaměřená negativně ... ale po třicítce a dětech si neumím představit, že by to pro mě bylo ještě důležité téma. Prostě nějak to je a s tím se nějak žije a hotovo.
(Samozřejmě nijak nesnižuju důležitost tohoto tématu pro jiné, každý to máme jinak.)