Přidat odpověď
Liško - tehdy můj jídelníček byl velmi omezený a zúžený. Přiváděla mě k šílenství a ke stresu představa, že to tak bude pořád a já budu pořád tohle řešit. Nebylo to tak hned, zpočátku mi nic z toho nevadilo - kila šla dolů, fungovalo to, nic mi nebylo, dobře jsem se cítila. Ale pak to začalo - přidáš brambor, musíš to vycvičit a dva dny jet v režimu a to pořád dokola. Nedokázala jsem v tom najít radost a uspokojení."
no to bych také nedala; jím vše, na co mám chuť
"Cvičení - to, co dělám teď, mi vyhovuje a prakticky z toho mám radost. Ale fakt nemůžu být po cvičení totálně vyřízená - to mě spolehlivě dožere a napříště odradí."
jentakj - to já nebývám nikdy; nechci se úplně zničit; potřebuju fungovat, tak se šetřím, abych cítila svaly, ale nebyla k.o.: Kvůli tomu jsem i na některé sporty přestala chodit, protože to bylo až příliš intenzivní.
Předchozí