Myslím, že typický příklad je "blahoslavení chudí duchem," kteréžto slovní spojení původně rozhodně nebylo míněno jako urážka.
A dost mě zarazilo, když jsem se dočetla, že pro chorobné hromadění věcí ("křečkování") se vžil název Diogenův syndrom. V souvislosti s tradovaným vyprávěním o Diogenovi to nedává absolutně smysl.
A poslední příklad - rčení o boji s větrnými mlýny používáme, když mluvíme o marné snaze a úsilí, ale výstižnější by asi bylo to používat jen pro označení boje zbytečného, s nepřítelem, který existuje leda v našich představách.