Dědicky zvýhodnit ...
Hlavně hodlám nezatěžovat děti staráním o nemohoucí rodiče, protože jsem to sama zažila při několikaleté péči o svého otce. To je tak neuvěřitelnej záhul, že vážně nechci, aby to musely moje děti absolvovat. Vím, že by se staraly, ale nechci jim to udělat.
Vlastně asi díky za diskuzi, začnu se o tom s nimi bavit a instruovat je v tom směru
A jak bych to vnímala jako sourozenec - prachy by mi byli šumák.
Ono je to u nás tak, že kdyby někdo měl na prvním místě peníze, vyšachoval by se z rodiny sám, ostatním by nestál za nějaké hádky kvůli prachům.
Takové:
1."Chceš ten obraz?"
2."No já bych si ho vzal, ale jestli ho chceš ty, tak si ho vem."
1."Ale ne, vem si ho ty"
2."Vem si ho ty, vždycky se ti líbil" ... atd
Už rodiče nemám, takže vím, o čem mluvím. Nemám ani sourozence, ale takový byl průběh dělení pozůstalosti s širším příbuzenstvem.
Zažila jsem v blízké rodině, kdy jsem v přímém přenosu viděla, jak jeden syn dostal ještě za života rodičů barák a druhý syn nějakých 10 tisíc. Prostě byl ten první oblíbenější, přestože to byl prevít, a ten fakt hodnej měl smůlu - matka mu měla za zlé, že se staral o svého otce alkoholika, kterého ta matka vykopla z domu. Ti bráchové se rozhádali strašně, nevídají se, ani jejich děti spolu nekomunikují, ten ošizený je se svou matkou v kontaktu, ale idylka to není.
Za lidský vztahy nestojí žádný peníze na světě. A pokud někomu ano, ať si ty peníze nechá, třeba mu pomůžou pochopit, co je v životě důležitý.