Škola je povinna přihlížet doporučení z PPP. Takže pokud má syn dysortografii, měl by buď místo diktátu psát doplňovačku (a pak ještě všechny chyby pro jistotu ústně zdůvodnit, jestli to je opravdu něco, co neví, nebo jen projev dysortografie). Nejsem češtinář, ale přesto myslím, že by nemusel být problém počítat chyby stylem: 15 správných ze 20 možných. Tedy pokud je diktát na vyjmenovaná slova, tak hodnotit jen vyjmenovaná slova a zapsat takhle. Chápu, že učitelka opraví všechno, aby syn viděl, jak to má být dobře. Ale jde to opravovat jinou barvou, ta červená přece jen strašně bije do očí. Kolegyně třeba opravuje "dys- diktát" tak, že opraví úplně vše a nakonec napíše jen počet těch "důležitých" chyb, byť je tam ještě spousta drobností.

O IVP může rodič zažádat i z jiného důvodu, než že ho doporučila PPP. Takže pokud myslíš, že by to synovi pomohlo, tak o něj požádej.

V angličtině dys- žáky nechávám psát, toleruji fonetický přepis, když chtějí psát déle, nechám je. Ale většinou odevzdávají i dřív než ostatní. Když mi test donesou, hned na něj kouknu a ještě se jich přeptám. Často mi řeknou, že se to neučili nebo že fakt nevěděli, ale někdy si ty body navíc ústně vyzískají. V podstatě si díky tomu s celou skupinou řekneme hned správné řešení. Takže to ani moc "nezdržuje" chod hodiny.