Přidat odpověď
Nezní to negativně, ani si nehraju na dokonalou nebo nedoceněnou....jasně, jsem zklamaná, že jsem mu prostě nestála za to, aby se mnou byl, stála jsem při něm při těžkých situacíh, myslím, že jsem zvládla děti, všechno.....ale.....celý ten vztah jsem si přála aby mě měl prostě rád....cítila jsem, že to tak není.....já jsem šla do našeho vztahu s tím, že ho mám ráda, on s tím, že mu nedopadlo už jedno manželství a že to druhý taky nemusí. Mám někdy posit, že ho pohřbil už na začátku. Ale věřím, že prostě současnou přítelkyni má rád, jen to smíření je pro mě strašně těžký. STrašně. A to, že jsou s ní děti....no jak jsem psala, vlastně bych měla být ráda.....ale nejsem. Je to smutný, ale kdyby mi řekli, že k ní nechtějí, byla bych radši. Vím, že to není dobře.....
A s tím sebevědomím......jo nejsem ranařka, na druhou stranu se díky bohu s věkem už umím ocenit, většinou teda zpětně,nejsem snad looser, ale tohle mi dalo dost na frak a ranařka ze mě fakt asi nikdy nebude..
Předchozí